Tímto článkem bych chtěl začít takový malý seriál o katalánštině. Postupně si probereme důležité aspekty jazyka, které jsou potřeba pro základní komunikaci. Protože v současné době sám neumím katalánsky moc dobře (mám jen Áčkový certifikát), tak si ostatně na víc ani netroufám. Pokud Vy umíte dobře a najdete chybu apod., tak se neváhejte ozvat – rád se nechám poučit.
Jak jsem se zmiňoval v předchozím článku o katalánštině, jde o velmi diferencovaný jazyk. Zde se budu zabývat català central, která se používá v Katalánsku.
Základem je umět správně přečíst psaný text, proto jako první přichází na řadu abeceda, resp. výslovnost jednotlivých hlásek. Abych to příliš nekomplikoval, tak výslovnost je uvedena pouze přibližně a pomocí českých ekvivalentů v hranatých závorkách.
Písmenka abecedy jsou prakticky stejná jako v češtině (stačí si odmyslet háčky a čárky a písmenko „ch“). Můžeme se setkat s těmito znaménky:
- è – otevřená (oberta) samohláska – vyslovuje se s otevřenou pusou
- é – zavřená (tancada) samohláska – vyslovuje se s přivřenou pusou
- ü – vyskytuje se pouze za g a q a znamená, že se to pak čte jako [gv] a [kv]
- ï – i se dvěma tečkama – slouží k označení toho, že se i nepojí s okolními samohláskami, tedy že s nimi netvoří slabiku (raïm – hroznové víno – nečte se [rajm], ale [ra-im])
- – (pomlčka) – používá se pro zápis číslovek (vint-i-cinc – 25) nebo oddělení zvratného zájmena od slovesa (cansar-se – unavit se)
- · (tečka) – používá se výhradně mezi dvěma l, tedy ve tvaru l·l. Pokud se totiž napíše ll, čte se to jako j. Někdy ale byl vývoj slov takový, že se dostala dvě l vedle sebe a stále byla potřeba číst to jako l. Příkladem takových slov je novel·la (román), col·laboració (spolupráce) nebo col·lega (kolega).
| Písmenko | Název | Jak se čte |
|---|---|---|
| a, à | a | neurčitý zvuk (něco mezi [a] a [e]) |
| b | be | [b] |
| c | ce | před e, i: [s] jinak: [k] |
| ç | ce trencada | [s] |
| d | de | [d] |
| e | e | neurčitý zvuk (něco mezi [a] a [e]) |
| f | efa | [f] |
| g | ge | ge, gi: [že], [ži] ga, go: [ga], [go] -ig: [č] gua: [gva] gue, gui: [ge], [gi] güe, güi: [gve], [gvi] |
| h | hac | nečte se |
| i, í | i | mezi samohláskami: [j] ix: [š] jinak: [i] |
| j | jota | [ž] |
| k | ca | [k] (jen v cizích slovech) |
| l | ela | l, l·l: [l] ll: [j] |
| m | ema | [m] |
| n | ena | ny: [ň] jinak: [n] |
| o, ó, ò | o | [o] |
| p | pe | [p] |
| q | cu | qua: [kva] que, qui: [ke], [ki] qüe, qüi: [kve], [kvi] |
| r | erra | [r], nečte se na konci víceslabičného slova |
| s | essa | mezi samohláskami: [z] jinak: [s] |
| t | te | tx: [č] -lt: [l] -nt: [n] jinak: [t] |
| u, ú | u | [u] |
| v | ve (ve baixa) | [b] |
| w | ve doble | [v] (jen v cizích slovech) |
| x | ics (xeix) | na začátku slova: [š] ix: [š] jinak: [ks] |
| y | i grega | [j] (kromě ny jen v cizích slovech) |
| z | zeta | [z] |
Na první pohled to možná může vypadat komplikovaně, ale vlastně stačí znát jen pár věcí. Např. že ny je ň, když je e nebo i za g nebo c, tak to s ním udělá něco (ne)pěkného, že dvě l vedle sebe se čtou jako j a že když se někde vyskytuje x, tak tam někde bude š nebo č. A h ani nevidět 🙂
Jen tak pro zajímavost…nejblíže češtině (co se týče výslovnosti) je katalánština z Valencie. Tam se a vyslovuje jako [a], e jako [e] a r se čte vždy (i na konci slova).
Augiho web 
Ahoj Augi,
prokousala jsem se katalánskou abecedou, protože potřebuju zjistit výslovnost některých jmen a názvů v souvislosti s architektem Gaudím, o kterém připravuju scénář pro rádio.
Podle všecho by se tedy Gaudího mecenáš Güell měl vyslovovat „Gyej“. Je to tak správně? Ulice Conde de Asalto bych tipovala na „Cond dasalto“. Ovšem naprosto si nevím rady s barcelonskou čtvrtí Eixample a taky nevím, jestli se vyslovují koncová „s“ např. u názvu ulice Corts Catalanes.
Byla bych vděčná za radu a korekci.
Díky
Helena Ch.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ahoj,
nejsem sice moc kovaný odborník, ale Güell by se podle mého mělo číst „Gvej“ (to „v“ je něco mezi „u“ a „v“ – podobně jako v českém slově Guatemala).
„Conde de Asalto“ je podle mého spíše španělsky – v katalánštině by se to spojilo do „Conde d’Assalt“. Na výslovnost snad nic těžkého – „konde dasalt“. „Eixample“ bude „Ešample“.
Jinak koncová „s“ by se číst měla, ale katalánština je fakt hodně roztříštěná, takže je určitě možný, že se někde nečtou.
To se mi líbíTo se mi líbí